Zubní kámen u dětí: Jaká je nejúčinnější prevence?

Zubní kámen u dětí není jen estetický problém. Pokud ho neodstraníte, může vést k zánětům dásní, bolesti, a dokonce ke ztrátě zubů - i u malých dětí. Mnoho rodičů si myslí, že mléčné zuby nejsou důležité, protože se vymění. To je velká chyba. Zubní kámen se začíná tvořit už ve věku dvou let, a čím dříve se objeví, tím větší je riziko dlouhodobých problémů.

Co je vlastně zubní kámen?

Zubní kámen je tvrdý nárust, který vzniká, když se plak - ten lepkavý, bílý film na zubech - dlouho nesmírně čistí. Plak obsahuje stovky druhů bakterií, které se živí cukry z jídel a vylučují kyseliny. Tyto kyseliny ničí sklovinu a zároveň způsobují, že minerály z slin se usazují na povrchu zubů. Za několik dní se plak ztuhne a přemění se na zubní kámen - ten už si nemůžete odstranit ani nejlepší kartáček.

Zubní kámen je obvykle žlutý nebo hnědý a vyskytuje se hlavně u základů zubů, těsně u dásní. U dětí se často objevuje na dolních řezácích zubech - tam, kde slinná žláza vylučuje nejvíce slin. Pokud vidíte na zubech vašeho dítěte tmavé skvrny nebo hrubý povrch, který nejde odstranit kartáčkem, je to pravděpodobně kámen.

Proč je zubní kámen u dětí nebezpečnější než u dospělých?

Dětské zuby mají tenčí sklovinu než dospělé. To znamená, že kyseliny a bakterie zubního kamene pronikají rychleji do nitra zubu. Děti tak častěji trpí rychle se rozvíjejícími zubními kazy, které mohou způsobit bolest, infekce a dokonce abscesy - a to i u dvouletých dětí.

Kromě toho děti často neumí správně čistit zuby. I když se zdá, že kartáčkují, mnohdy jen „pohybují“ kartáčkem bez skutečného čištění. Děti také často jedí sladké potraviny, nápoje a pečivo mezi jídly - což zvyšuje kyselost v ústech a urychluje tvorbu plaku.

Navíc, pokud dítě má zubní kámen, může se stát, že se začne vyhýbat čištění zubů z důvodu bolesti nebo nepříjemného pocitu. A tím se problém jen zhoršuje.

Nejúčinnější prevence zubního kamene u dětí

Předcházení zubnímu kamenu není otázkou „někdy se to udělá“. Je to každodenní rutina, která začíná už od prvního zoubku.

• Čištění zubů dvakrát denně - od prvního zoubku. Nepoužívejte žádnou pastu, dokud dítě nezačne plivat - tedy obvykle kolem dvou let. Pak používejte pastu s obsahem fluoru 1000 ppm. Množství - jen špička kartáčku. Nejde o množství, ale o pravidelnost.
• Čištění zubů rodičem - až do věku 6 let. Dítě si zuby čistí samo, ale rodič musí přejít kartáčkem ještě jednou. Takhle se odstraní 80 % zbytků plaku, které dítě přeskočí. Nejde o to, aby dítě „umělo“ čistit - jde o to, aby to bylo udělané správně.
• Omezování sladkého mezi jídly. Pokud dítě pije džus nebo mléko z lahevky celý den, zuby jsou neustále vystaveny cukru. Místo toho dejte vodu. Pokud dítě pije mléko před spaním, vždy mu po tom očistěte zuby.
• Pravidelné návštěvy zubaře - od prvního roku. První návštěva by měla být do 12 měsíců, nebo do 6 měsíců od vyrůstání prvního zoubku. Zubař nejen zkontroluje zuby, ale ukáže, jak správně čistit, a odhalí rizikové faktory dříve, než se objeví kámen.
• Použití fluoridových přípravků pod dohledem zubaře. Pokud dítě má vysoké riziko kazu, zubař může doporučit fluoridové lakování - toto je rychlá, bezbolestná procedura, která zpevní sklovinu a zabraňuje tvorbě plaku. Nejde o „lak“ jako na nehty - jde o tenkou vrstvu, která se vstřebává do zubu.

Co nepomůže - a co dokonce škodí

Mnoho rodičů věří, že „dětské“ pasty bez fluoru jsou bezpečnější. To je nepravda. Bez fluoru je šance na kazy o 40 % vyšší. Dětské pasty s nízkým obsahem fluoru nejsou účinné. Používejte pastu s 1000 ppm fluoru - to je standard pro děti od dvou let.

Neučte děti plivat pastu, ale nepláchnout vodou. Pokud dítě pláchnou vodou hned po čištění, omyje fluor z povrchu zubů. Nechte ho jen plivnout - a pak nic nevypije 30 minut.

Nepoužívejte antiseptické ústní vody pro děti. Ty mohou poškodit mikroflóru úst a nejsou pro děti pod 6 let doporučeny. Nezvlášť nevážte na „zelené“ přírodní pasty bez fluoru - ty nejsou pro prevenci kazu vhodné.

Co dělat, když už zubní kámen je?

Neexistuje domácí metoda, která by zubní kámen odstranila. Kartáček, nitě, vodní proudy - všechno to je bezúčinné. Kámen je tvrdý jako kámen - a jen zubař ho může odstranit speciálním nástrojem.

Pokud už máte zubní kámen, nečekáte. Nastavte návštěvu zubaře hned. Většina dětských zubních klinik dělá odstranění kamene bez anestezie - je to rychlé, nebo bolestivé, a dítě to často považuje za „hračku“. Zubař také zkontroluje, zda nejsou záněty dásní, a pokud ano, doporučí léčbu.

Po odstranění kamene je důležité začít s přísnější prevencí. Pokud se kámen objevil, znamená to, že hygiena není dostatečná. Změňte rutinu - čištění dvakrát denně, rodič při čištění, omezení sladkého.

Kdy je třeba jít k zubaři hned?

• Už vidíte tmavé skvrny nebo hrubý povrch na zubech
• Dítě se stává citlivé na studené nebo sladké potraviny
• Dásně jsou červené, otoklé nebo krvácejí při čištění
• Dítě se vyhýbá jídlu nebo pláče při čištění zubů
• Byl vypuštěn mléčný zub dříve než v případě zubního kazu

Pokud se objeví kterýkoli z těchto příznaků, nečekáte na další návštěvu. Jděte hned. Zubní kámen se nevyřeší sám - jen se zhoršuje.

Co děti a rodiče potřebují vědět - krátce

Zubní kámen u dětí není běžný problém - je to příznak selhání hygieny. A to ne dítěte, ale celé rodiny. Nejlepší prevence je jednoduchá: čištění dvakrát denně, rodič při čištění, žádné sladké mezi jídly, a návštěva zubaře každých šest měsíců. Všechno ostatní je jen doplněk.

Největší chyba? Čekat, až dítě „dospěje“ a bude čistit zuby samo. Ne. Dítě potřebuje pomoc, dokud nezvládne jemné pohyby ruky - což je až kolem šesti let. A dokud to nezvládne, kámen se bude tvořit.

Co dělat, když se dítě nechce čistit zuby?

Je to běžné. Některé děti odmítají kartáček jako nepřítel. Místo toho, abyste nutili, zkuste:

• Přeměňte to na hru - například „Záchrana zubů od zlých bakterií“
• Používejte kartáček s oblíbeným postavou z pohádky
• Povolte dítěti, aby si vybíralo pastu (barvu, chuť)
• Čištění zubů učiněte součástí večerního rituálu - jako čtení pohádky
• Ukažte dítěti, jak vy čistíte zuby - děti se učí napodobováním

Nikdy nekárejte, nekárejte a neříkejte „musíš“. To vytváří odpor. Místo toho buďte trpěliví, konzistentní a klidný. Za tři týdny se to stane rutinou - a dítě to bude čekat.